Takový poděkování lidem, s kterými se už možná nikdy nemusím potkat, ale často si na ně vzpomenu. A že můj rum nemůže být jedinej, jako pocta jedinýmu učiteli - sólo Professore, ale rovnou celá řada, hotovej kabinet. Každej jinej. Každej v nečem jinym dobrej. Ale všichni stejně důležitý. Můj vlastní profesorskej sbor, „mi Professorado“.
Protože moji přátelé, kolegové, náhodní kolemjdoucí, ale vlastně i nepřátelé, byli těmi, od kterých jsem se nejvíc naučil.
Panáka na vás, kantoři moji, panáka na každýho z vás. A na tebe, Ruízi, kamaráde, protože tys to dobře věděl. A
já už to taky vím.